Vyrostl jsem v multikulturní rodině. Prarodiče z obou stran pocházeli z Evropy a v jejich žilách kolovala německá, židovská, polská a ruská krev. Usídlili se v Chicagu, kde jejich sousedé byli přistěhovalci ze stejných končin. V Chicagu se rovněž poznali a vzali moji rodiče.

Byl jsem vychován v křesťanském prostředí. Rodiče byli zbožní, ale zároveň měli liberální smýšlení. Díky jejich výchově jsem měl odmala sklony ke zbožnosti a úctě a na straně druhé jsem si uměl klást otázky a zpochybňovat vše, co protiřečilo a omezovalo přikázání "miluj bližního svého jako sebe sama". Můj otec byl chiropraktikem a maminka studovala léčitelství u Edgara Cayce. Vychovali mě v úctě k tělu a zázraku přírody samé. Rovněž mě naučili pohrdat povrchními vynálezy člověka, jež přírodu a tělo znečišťují.

Odmalička jsem slýchával němčinu, jidiš i polštinu a rodiče mi vyprávěli příběhy o Ježíšovi a jeho zázracích. Také jsem vyrůstal na učení a praktických aplikacích Rachel Carsonové a jejího Silent Spring. Začal jsem se tedy zajímat o jazyky, spiritualitu, tělo a ekologickou spravedlnost. V mnoha ohledech jsem později pouze rozvíjel to, co jsem tehdy vstřebal.

Po absolvování studia na universitě jsem v roce 1973 začal pracovat jako publicista specializující se na otázky sociální spravedlnosti, environmentální problematiky a ochrany spotřebitelů. V této profesi jsem působil několik let, než jsem si začal klást otázky typu: Proč se lidé mění? Co způsobuje mé vlastní změny? Existuje nějaký vyšší způsob, jak člověka motivovat ke změně, něco jiného než myšlení? Díky tomu jsem se znovu začal zajímat o problematiku, kterou jsem studoval na vysoké škole. Jednalo se o tematiku těla, změny držení těla a lidského chování. Dále jsem se zabýval mystickými a rozšířenými stavy vědomí a společnými kořeny judaismu, křesťanství a islámu.

Rozhodl jsem se tato témata rozvíjet na akademické úrovni při kalifornské universitě v Berkley. Avšak to, co jsem hledal, mě naučili především rodilí duchovní učitelé z Blízkého východu, Indie a Pákistánu. Oni mě přivedli k odlišným metodám vzdělávání a také mi předali své zkušenosti týkající se spirituální praxe orientované na tělo. Na začátku roku 1976 jsem měl tu čest studovat v první skupině žáků amerického židovsko-súfijského mystika Samuela L. Lewise, který mě inicioval do tělesných meditací a modliteb, kterým se říká Tance univerzálního míru. Součástí tohoto intenzivního období studia byla v roce 1979 i tříměsíční pouť do Turecka, Pákistánu a Indie, v rámci níž jsme navštívili posvátná místa a duchovní učitele z těchto oblastí.

V roce 1982 jsem založil International Network for the Dances of Universal Peace (Mezinárodní organizace zabývající se Tanci univerzálního míru). Jednalo se o multikulturní centrum určené těm, kteří se chtěli věnovat těmto mírovým aktivitám. Vzniklo fórum pro aktivisty, kteří se zabývali jak "demonstracemi" na podporu míru, tak spirituální praxí. V současné době toto centrum sídlí v Seattlu. V posledních patnácti letech jsem aktivně vedl vzdělávací výměnné programy a občanské diplomatické mise spojené s Tanci do zemí bývalého Sovětského svazu a na Blízký východ.

V letech 1986 a 1996 jsem působil jako pedagog na Institutu pro kulturu a spiritualitu stvoření. Do roku 1990 jsem byl rovněž členem jeho vedení. V těchto "zlatých letech" byl ICCS (Institute in Culture and Creation Spirituality) místem, kde se setkávali vědci, umělci, učitelé a studenti s různým kulturním a rasovým zázemím. Mnozí naši studenti nebyli občany USA. Těšilo mě, že mohu učit, a také že se mohu učit napříč všem kulturním odlišnostem, že se mohu tímto různorodým polem obohatit. Tyto odlišnosti byly svého druhu "kvantovým polem" nejistoty, díky níž jsme se vzdělávali a učili všichni.

V září roku 1993 jsem byl jedním z vedoucích skupiny studentů z Evropy, Austrálie a Kanady, kteří podnikli občanskou vzdělávací a diplomatickou misi do Jordánu, Sýrie a Izraele. Symbolické bylo, že naše mise probíhala přesně v době, kdy došlo k izraelsko-palestinským dohodám. Byli jsme vřele přijati a mohli jsme se účastnit diskusí a vyměňovat si kulturní a umělecké zkušenosti s mnoha různými lidmi všech možných zúčastněných stran konfliktu. V této činnosti jsem později pokračoval jak osobně, tak prostřednictvím Mezinárodní súfijské asociace (International Association of Sufism).

V průběhu sabatického roku jsem dokončil doktorát a se svojí pozdější partnerkou Kamae A. Millerovou se přestěhoval do Evropy. Tento přesun mi umožnil být více ve spojení s Blízkým východem. Naše nové působiště se zdálo přátelštější k multikulturním aktivitám, kterými jsme se oba zabývali. Měl jsem radost, že jsem vyměnil uspěchanou severní Kalifornii za zvlněná pole v kraji Thomase Hardyho v Dorsetu.

Od března 1999 žiji v Edinburghu ve Skotsku, což je další multikulturní umělecké a hudební centrum, kde jsem založil Edinburgh Institute for Advanced Learning (www.eial.org) (Institut pro vyšší vzdělávání). Díky mé plynulé němčině a znalosti dalších evropských jazyků jsem rovněž mohl pokračovat ve vedení výměnných pobytů a přednášek v celé Evropě. V roce 2004 jsem spolu s Neilem Walkerem založil Edinbrugh International Festival of Middle Eastern Spirituality and Peace (mezinárodní festival, jehož tématem je mír a spiritualita na Blízkém východě) (www.mesp.org.uk), který každoročně v březnu přitahuje tisíce návštěvníků. Festival probíhá v celém městě a jeho součástí je celá řada akcí. Je podporován skotskou vládou a městem Edinburgh. V roce 2006 jsem se oženil s ruskou terapeutkou Natalií Laptevovou.